Česká republika má další problém s nepovolenou stavební činností. Tentokrát nejde o developera, který si omylem postavil hotel místo zahradního domku, ani o podnikatele, kterému se při rekonstrukci garáže podařilo vybudovat dvoupatrovou moštárnu. Tentokrát se proti českému systému územního plánování postavil bobr.
A co je nejhorší, vůbec se za to nestydí.
Na okraji Hradce Králové se státní podnik Povodí Labe rozhodl obnovit mrtvé rameno řeky Orlice nazývané Holštejn. Jde o ekologicky cenné území, kde postupně ubývají některé vzácné rostliny a živočichové. Odborníci proto připravili projekt revitalizace, který zahrnuje odstranění čtyř tisíc metrů krychlových sedimentů, vytvoření nových tůní a úpravu okolní vegetace.
Celá akce má stát přibližně osm milionů korun a dokončena by měla být v dubnu 2028.
Na místě už pracují bagry umístěné na vojenských pontonech. Projekt má odborný biologický průzkum, dendrologický posudek, vybraného dodavatele i zajištěné financování z evropských fondů. Zkrátka všechno, co moderní česká příroda potřebuje, aby se mohla vrátit do přirozeného stavu.
Jenže se objevil problém.
Bobr.
Místní hlodavec totiž zjevně nepochopil, že obnova přírody je odborná činnost, kterou nelze provádět bez předchozího schválení příslušné dokumentace. Zatímco projektanti pečlivě vybírali stromy určené k odstranění, bobr si některé vybral sám.
A pokácel je.
Bez výběrového řízení. Bez stavebního deníku. Bez bezpečnostního školení. A podle všeho dokonce bez jediného formuláře.
Generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta situaci diplomaticky komentoval tím, že místní bobr měl na odborný dendrologický posudek mírně odlišný názor.
Což je samozřejmě velmi zdvořilý způsob, jak oznámit, že se státní podnik dostal do odborného sporu s hlodavcem.
Celá situace otevírá zásadní otázku. Jak je možné, že zatímco člověk potřebuje k pokácení stromu příslušná povolení, bobr přijde, zakousne se do kmene a prostě začne pracovat?
Takový přístup by mohl vážně ohrozit české stavebnictví.
Představme si, že by se podobná pracovní morálka rozšířila mezi lidi. Místo několikaletého vyřizování dokumentace by stavební firma prostě přijela na místo a začala stavět. Místo žádosti o dotaci by si obstarala materiál v nejbližším lese. A místo pravidelných kontrol by její zaměstnanci pokračovali v práci, dokud by nebylo hotovo.
To je samozřejmě naprosto nepřijatelné.
Česká republika má pravidla a ta musejí platit pro všechny. Včetně bobrů.
Ministerstvo životního prostředí by proto mělo neprodleně zvážit zavedení povinné registrace vodních hlodavců. Každý bobr by před zahájením kácení musel doložit odbornou způsobilost, projektovou dokumentaci a potvrzení, že se seznámil s platným územním plánem.
Samostatnou kapitolou by bylo pracovní právo. Bobři totiž běžně pracují i po setmění, nedodržují přestávky a odmítají nosit ochranné přilby. Odborové organizace by tak konečně získaly novou skupinu zaměstnanců, o jejichž práva by mohly bojovat.
Zajímavá je také ekonomická stránka celého případu. Zatímco státní projekt počítá s rozpočtem kolem osmi milionů korun, bobr pracuje bez nároku na mzdu, služební automobil nebo stravenky. Jeho jedinou odměnou je možnost sežrat část stavebního materiálu.
Takový obchodní model je pro české veřejné zakázky naprosto nebezpečný.
Kdyby se totiž ukázalo, že některé úpravy krajiny dokáže provádět zvíře bez fakturace, mohlo by to vyvolat nepříjemné otázky. Například proč bobr nepotřebuje projektového manažera, koordinátora stavby ani externí poradenskou společnost.
A především, proč se mu daří dodržovat termíny, když o žádných neví.
Abychom však Povodí Labe nekřivdili, samotný bobr samozřejmě nedokáže nahradit odbornou revitalizaci celého mokřadu. Čtyři tisíce kubíků sedimentů by svými zuby odstraňoval poměrně dlouho a vytvoření vhodných podmínek pro vzácné rostliny vyžaduje mnohem víc než jen několik pokácených stromů.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že příroda se opět odmítla řídit lidským harmonogramem.
A tak zatímco odborníci plánují dokončení prací na duben 2028, bobr pokračuje podle vlastního časového rozvrhu. Nezajímá ho rozpočet, evropské dotace ani závěrečná monitorovací zpráva.
Zajímá ho strom.
A pokud se mu líbí, pokácí ho.
Povodí Labe tak stojí před nelehkým úkolem. Musí obnovit přírodu a současně přesvědčit přírodu, aby do její obnovy příliš nezasahovala.
Což je vlastně dokonalá definice českého ekologického plánování.
Příroda se má vrátit do přirozeného stavu. Ale až dostane povolení.
