Už příští týden začnou v americké Aljašce volby.
Tentokrát ale půjde o volby, kterým by možná rozuměl i člověk, který se běžně politice vyhýbá. Kandidáti mají totiž velmi jednoduchý program. Celé léto žrali lososy, snažili se co nejvíc přibrat a teď budou čekat, který z nich se bude lidem líbit nejvíc.
Ano, opravdu existuje soutěž, ve které lidé z celého světa hlasují o nejtlustšího medvěda.
Jmenuje se Fat Bear Week a v národním parku Katmai na Aljašce se letos koná už podvanácté. Do soutěže bylo vybráno šestnáct hnědých medvědů, kteří mají za sebou léto plné usilovného přejídání. Vítěz pak získá titul Fat Bear Week Champion.
A musím říct, že po zkušenostech s běžnými volbami je to docela osvěžující koncept.
Medvědi totiž nic neslibují.
Nepotřebují předvolební debaty, nepotkávají se s voliči, nevydávají program a nikomu nevysvětlují, že příští čtyři roky budou náročné, ale společně to zvládneme. Prostě celé léto stojí u řeky, chytají lososy, cpou se jimi a čekají, jestli budou dost tlustí.
A ono to dokonce dává smysl.
Medvěd totiž potřebuje před zimou nabrat tuk, protože několik měsíců nebude jíst. Čím větší zásoby si vytvoří, tím větší má šanci zimu přežít. Takže zatímco člověk se po létě podívá do zrcadla a začne přemýšlet, kde udělal chybu, medvěd se podívá na břicho a může si pogratulovat.
„Výborně. Přesně tolik jsem potřeboval.“
V Katmai je navíc situace pro medvědy poměrně příjemná. V řece Brooks se každé léto objeví obrovské množství lososů a medvědi tam mají ideální podmínky k tomu, aby se pořádně najedli.
A letos je konkurence opravdu slušná.
Do soutěže se vrací loňský vítěz, medvěd číslo 32, přezdívaný Chunk. Ten měl loni podle všeho dostatečný náskok nejen v objemu, ale i v popularitě. Teď se vrací, aby svůj titul obhájil.
To už začíná připomínat klasickou politiku.
Úřadující vítěz tvrdí, že má zkušenosti.
Současně se objevují noví kandidáti, kteří tvrdí, že nastal čas na změnu.
A někde v pozadí stojí medvěd, který celý rok mlčel, ale poslední tři měsíce strávil konzumací lososů a najednou má velmi zajímavé preference.
Rozdíl je ovšem v tom, že medvědi mají alespoň férový způsob získávání podpory.
Nemusí nikoho přesvědčovat.
Stačí přibrat.
Lidé se potom podívají na fotografie ze začátku a konce léta a rozhodnou, kdo se dokázal nejlépe připravit na zimu. Vítěz postupuje dál, až nakonec zůstane jediný.
Letos bude hlasování zahájeno 22. září a vítěz bude znám 29. září. Už loni se zapojilo přes 1,7 milionu lidí z více než stovky zemí.
Což je mimochodem pozoruhodné.
Miliony lidí po celém světě si najdou čas, aby sledovaly, jak medvědi jedí ryby.
A nikdo z nich se přitom nemusí bát, že medvěd po zvolení změní názor.
To je totiž další výhoda celého systému.
Medvěd nemůže po vítězství zjistit, že jeho původní program byl příliš ambiciózní.
Nemůže oznámit, že lososy už vlastně nechce.
Nemůže vytvořit koalici s medvědem, který skončil druhý.
A především nemůže začít vysvětlovat, že za to, že letos nepřibral tolik jako loni, mohou předchozí medvědi.
Jeho program je totiž velmi jednoduchý.
Přežít zimu.
K tomu potřebuje tuk.
Takže celé léto žere.
A když ho lidé zvolí, dostane titul.
Člověk by skoro řekl, že bychom si z Aljašky měli něco odvézt.
Ne medvěda, samozřejmě.
Spíš ten volební systém.
Protože zatímco my už desetiletí hledáme kandidáty, kteří nám slíbí, že budou pracovat pro naše dobro, Aljaška nám právě ukazuje mnohem jednodušší model.
Najdeme několik medvědů.
Podíváme se, který z nich se přes léto nejvíc snažil.
A pak vybereme toho, který má největší zásoby na zimu.
Je to možná poprvé v historii, kdy má volební program podobu několika set kilogramů tuku.
A hlavně funguje.
Medvěd totiž přesně ví, proč ho nabírá.
Až přijde zima, bude ho potřebovat.
Kdyby takhle fungoval i člověk, možná bychom měli před každými volbami mnohem jednodušší otázku.
Ne „Co nám slibujete?“
Ale:
„Kolik jste si letos našetřili na zimu?“
