České zemědělství právě řeší problém, který na první pohled vypadá docela jednoduše. Máme příliš mnoho mléka. Ceny padají, mlékárny jsou pod tlakem a zemědělci dostávají za litr výrazně méně než před rokem. Řešení by se tedy mohlo zdát zřejmé: když je něčeho moc, začneme toho vyrábět méně.
Potíž je v tom, že když to skutečně uděláme, příští rok toho může být málo.
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová popsala na Radiožurnálu současnou situaci poměrně výstižně. Na evropském trhu je přebytek mléka a jeho ceny výrazně klesly. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského se česká výkupní cena meziročně propadla o 27 procent a statistiky ČSÚ ukazují podobný trend. Ve druhém čtvrtletí byla cena placená výrobcům meziročně nižší o 24,3 procenta, přestože množství mléka nakoupeného od producentů vzrostlo o 3,9 procenta. (iROZHLAS)
Ekonomika tím zemědělcům vysílá poměrně jasnou zprávu: máme mléka moc, vyrábějte ho méně. Zemědělci ji tedy začínají poslouchat, jenže kráva bohužel není továrna na jogurty, kde ve čtvrtek odpoledne zmáčknete červené tlačítko a v pátek ráno snížíte výrobu o sedmnáct procent.
Kráva je kráva.
Pokud farmář kvůli nízkým cenám zmenší stádo nebo chov úplně ukončí, nemůže o půl roku později zavolat do skladu a objednat si dvacet nových krav s dodáním do druhého pracovního dne. Chov skotu má poněkud delší výrobní cyklus než plastová víčka a právě proto může dnešní přebytek vytvořit zítřejší nedostatek. Večeřová upozorňuje, že skotu bude pravděpodobně dál ubývat a už příští rok se může situace na trhu otočit. (iROZHLAS)
Česká kráva se tak ocitla v poměrně nezáviděníhodné situaci. Letos jí trh vysvětluje, že dojí příliš mnoho, a pokud se podle toho zařídí, může jí příští rok tentýž trh vyčítat, že se dostatečně nesnaží.
Možná by proto bylo dobré vybavit stáda ekonomickým oddělením. Každá větší farma by měla jednu krávu specializovanou na makroekonomické prognózy, která by ostatním ráno u krmení vysvětlila očekávaný vývoj evropské poptávky. Dojivost by se následně řídila podle futures kontraktů, úrokových sazeb a předpokládané ceny másla v Německu. V období přebytku by krávy přešly na zkrácený pracovní týden a při nedostatku by se zavedly přesčasy.
Bohužel ani tím by se celý problém nevyřešil, protože mezi krávou a zákazníkem stojí ještě mlékárna a obchod. Potravinářské komoře se například nelíbí praxe některých řetězců, které podle Večeřové prodávají mléko nebo máslo v akcích levněji, než za kolik je nakoupily od dodavatelů. Pro supermarket může být mléko levným lákadlem, které dostane zákazníka do prodejny, kde k němu přihodí rohlíky, šunku, prací prášek a tři věci, pro které původně vůbec nepřišel. Pro výrobce je ale trochu obtížnější dlouhodobě podnikat v systému, kde je konečná cena jeho výrobku používána jako marketingová munice. (iROZHLAS)
Český zákazník se mezitím nachází na opačném konci celého řetězce a sleduje cenovku. Když mléko zdraží, dozví se, že je ho málo, energie jsou drahé, vstupy rostou a situace na trhu je složitá. Když mléko zlevní, dozví se, že je ho příliš mnoho, výrobci prodělávají a situace na trhu je rovněž složitá. Jedinou skutečnou konstantou českého potravinářství tak zůstává fakt, že situace na trhu je vždycky složitá.
Současný přebytek přitom nevznikl jen v Česku. Jde o širší evropský vývoj, kdy nabídka převyšuje poptávku a ceny surového mléka padají. To je pro spotřebitele krátkodobě příjemné, ale pro farmáře představuje problém ve chvíli, kdy cena přestane pokrývat náklady nebo je chov dlouhodobě nezajímavý. Pak začnou stáda mizet, výroba klesne a trh udělá to, co trhy obvykle dělají, když něčeho začne být málo: cenu zase pošle nahoru.
Celý systém tak trochu připomíná sprchu, u které se snažíte nastavit správnou teplotu. Otočíte kohoutkem, nic se neděje, otočíte ještě trochu a za deset sekund se opaříte. Rychle otočíte zpátky, chvíli je všechno v pořádku a potom stojíte pod ledovou vodou. Rozdíl je pouze v tom, že u mléka trvá reakce místo deseti sekund klidně rok a kohoutkem otáčejí současně zemědělci, mlékárny, supermarkety, zákazníci a evropský trh.
Někde uprostřed toho všeho stojí kráva, která se žádného ekonomického fóra neúčastnila, nečetla prognózu vývoje cen a netuší, že je právě součástí nadprodukce. Ráno vstane a udělá přesně to, co dělala včera.
Vyrobí mléko.
A právě v tom je možná největší problém moderní ekonomiky. Umíme během několika sekund změnit cenu na burze, supermarket dokáže přes noc přecenit celý regál a analytik může jedním novým modelem změnit výhled trhu na příští rok. Jen kráva stále tvrdošíjně funguje v biologickém systému, který nečetl ekonomickou učebnici.
Dnes tedy máme mléka moc a potřebujeme výrobu omezit. Pokud ji omezíme dostatečně, můžeme ho mít příští rok málo a budeme potřebovat výrobu zvýšit. Potom pravděpodobně zvýšíme stavy, produkce postupně vzroste a jednoho dne zjistíme, že máme mléka zase příliš mnoho.
Ekonomický kruh se uzavře a můžeme začít znovu.
Kráva mezitím čeká na další pokyny.
Ideálně písemně.
Alespoň tři měsíce předem.
