Výsledky mezinárodního šetření PISA ukázaly, že více než čtvrtina českých patnáctiletých nedosahuje ani základní úrovně čtenářské gramotnosti. Ministerstvo školství proto připravuje rozsáhlou reformu, která má problém vyřešit už během několika let. Místo zdlouhavého zlepšování schopnosti dětí porozumět textu se stát zaměří především na to, aby textům nebylo potřeba tolik rozumět.
Podle výsledků šetření PISA 2025 se pod základní úrovní čtenářské gramotnosti nachází 27 procent českých patnáctiletých. Ještě v roce 2022 to byla přibližně pětina. Učitelé navíc upozorňují, že děti čtou pomaleji, hůře se orientují v delším textu a na jeho pochopení potřebují více času.
Ministerstvo školství přiznává, že jde o znepokojivý trend. Zároveň však upozorňuje, že dosavadní přístup, podle kterého by se děti měly učit lépe číst, pochází z minulého století a dostatečně nereflektuje potřeby moderní společnosti.
„Samozřejmě bychom mohli několik let investovat do výuky, podpory učitelů, práce s textem a rozvoje čtenářských návyků. Musíme si ale položit otázku, zda není jednodušší upravit text,“ vysvětlil zdroj z ministerstva, který se na připravované reformě podílí. „Nemůžeme donekonečna očekávat, že se občané budou přizpůsobovat psanému slovu. V určitém okamžiku se musí psané slovo přizpůsobit občanům.“
Prvním krokem má být revize maturitní zkoušky z českého jazyka. Ministerští odborníci údajně analyzují, zda je skutečně nezbytné, aby maturant dokázal přečíst několik odstavců souvislého textu a následně odpovídal na otázky týkající se jeho obsahu.
Pilotní verze nové maturity proto pracuje s výrazně kratšími texty. Jedna z testovaných úloh například obsahuje větu „Pepa šel ven“ a následnou otázku, kam Pepa šel. Žák si může vybrat mezi možnostmi ven, Paraguay, kvantová mechanika a nelze zjistit.
První testování podle ministerstva přineslo velmi povzbudivé výsledky a české děti v něm dosáhly téměř stoprocentní úspěšnosti.
„To jasně ukazuje, že problém není ve čtenářské gramotnosti našich žáků, ale v nepřiměřených nárocích textu,“ uvedl člen pracovní skupiny. „Pokud dítě nerozumí stránce textu, ale rozumí jedné větě, máme dvě možnosti. Buď budeme několik let učit dítě číst stránku, nebo stránku zkrátíme na jednu větu. Z hlediska veřejných financí je druhá možnost jednoznačně efektivnější.“
Reforma by se neměla omezit pouze na školy. Ministerstvo počítá s tím, že absolventi nového systému budou postupně vstupovat do běžného života, kde se mohou setkávat s nebezpečně dlouhými texty například na úřadech, v bankách nebo v pracovních smlouvách. Stát proto připravuje doporučení, podle kterého by veřejné instituce měly délku písemností přizpůsobit čtenářským schopnostem obyvatelstva.
Finanční úřad by například místo několikastránkového rozhodnutí o nedoplatku mohl občanovi zaslat pouze sdělení „Dlužíte. Zaplaťte.“ Česká správa sociálního zabezpečení zvažuje podobné zjednodušení důchodových rozhodnutí a ministerstvo práce prověřuje možnost zavedení pracovní smlouvy v rozsahu maximálně jednoho odstavce.
Součástí reformy má být také nová metodika s pracovním názvem Srozumitelná čeština 2030. Ta doporučuje omezit věty na sedm slov, výrazně snížit používání vedlejších vět a souvětí používat pouze v případech, kdy jejich nasazení schválí vedoucí pracovník. Středník by měl být z komunikace státní správy odstraněn úplně.
Zvláštní pracovní skupina se zabývá také přechodníky. Ministerstvo zatím nerozhodlo, zda budou pouze nedoporučené, nebo zda jejich použití bude považováno za úmyslné komplikování veřejné komunikace. Ve druhém případě by za přechodník mohla hrozit pokuta až pět tisíc korun.
Změny čekají rovněž povinnou četbu. Podle odborníků není realistické očekávat, že generace zvyklá na několikasekundová videa bude bez přípravy číst několik set stran knihy pouze proto, že ji někdo napsal před sto lety.
Ministerstvo proto připravuje takzvané obsahové komprese literárních děl. Babička Boženy Němcové by například mohla být pro potřeby školní výuky shrnuta jako příběh starší ženy žijící na venkově, která měla rodinu a postupně zemřela. Romeo a Julie by se učili jako příběh dvou mladých lidí, jejichž rodiče nesouhlasili se vztahem a celé to dopadlo špatně. Čapkova Válka s Mloky by měla být podle předběžného návrhu zredukována na informaci, že mloků začalo být příliš mnoho a následně nastal problém.
Literární historici upozornili, že takovým postupem může z díla zmizet značná část jeho významu. Ministerstvo jejich připomínku zařadilo do materiálu pod označením „dlouhé“.
Reforma má podle resortu také významný sociální rozměr. Děti, které dnes při práci s textem zaostávají, totiž často zažívají pocit neúspěchu. Pokud se podaří texty zjednodušit dostatečně rychle, nebude nutné zlepšovat jejich schopnosti a zároveň se zvýší jejich sebevědomí.
„Cílem moderního školství není vytvářet problémy tam, kde je můžeme odstranit změnou metodiky,“ vysvětlil ministerský expert. Podle něj je navíc třeba přestat automaticky považovat schopnost přečíst dlouhý text za důležitou životní kompetenci. „Většina občanů dnes stejně při setkání s textem delším než tři odstavce hledá tlačítko Shrnutí.“
Ministerstvo očekává, že pokud reforma projde podle plánu, mohlo by Česko už při příštím mezinárodním srovnání zaznamenat dramatické zlepšení. Pokud by se ani potom výsledky nezvedly, je připravena druhá fáze reformy, která počítá s odstraněním textu z testů úplně a jeho nahrazením obrázky.
Resort zdůrazňuje, že změny nejsou rezignací na vzdělávání, ale přizpůsobením vzdělávacího systému nové realitě. Česká republika se podle ministerstva nemůže donekonečna řídit představou, že řešením klesající čtenářské gramotnosti je více čtení.
Podrobný postup reformy ministerstvo zveřejnilo v nové metodice.
Má 184 stran.