České zdravotnictví možná stojí před zásadním průlomem v řešení nedostatku lékařů. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce motivovat budoucí doktory, aby po škole zamířili do oblastí, kde jich je nedostatek, pomocí stipendia až půl milionu korun. Po desetiletích debat o personální krizi se tak poprvé vážně testuje odvážná myšlenka, že člověk může být ochotnější někde pracovat, pokud za to dostane peníze.
Všeobecná zdravotní pojišťovna přišla s novým způsobem, jak řešit nedostatek lékařů v některých částech České republiky. Studentům medicíny nabídne stipendium až půl milionu korun, pokud se zavážou, že po dokončení studia nastoupí tam, kde jsou lékaři potřeba.
Program se zaměřuje především na oblasti, kde začíná být návštěva praktického lékaře nebo pediatra podobně komplikovaná jako pozorování vzácných druhů ve volné přírodě. Lékaři tam sice podle dostupných údajů stále existují, jejich výskyt je však nepravidelný a občanům se doporučuje přistupovat k nim opatrně, aby je nevyplašili.
Nový program přináší do české debaty o zdravotnictví dosud poměrně málo využívaný prvek: finanční motivaci.
„Dlouho jsme pracovali s představou, že mladý lékař po šesti letech náročného studia přirozeně zatouží odstěhovat se někam, kde nikoho nezná, převzít ordinaci a dalších čtyřicet let tam poskytovat zdravotní péči prostě proto, že je to potřeba,“ uvedl Kachně odborník obeznámený se situací. „Teď budeme experimentálně ověřovat, zda by jeho rozhodování mohly ovlivnit také peníze.“
Podle ekonomů jde o zajímavou hypotézu, která by v případě úspěchu mohla zásadně změnit fungování celé české společnosti.
Dosud totiž stát při nedostatku pracovníků používal především osvědčenou kombinaci kampaní, strategií, pracovních skupin a upozornění, že pokud se situace nezlepší, bude situace horší.
Nabídnout lidem více peněz představuje výrazně radikálnější přístup.
Ministerstvo zdravotnictví proto zdůrazňuje, že jde zatím pouze o pilotní projekt a nebylo by vhodné z jednoho úspěšného experimentu vyvozovat příliš obecné závěry.
„Kdyby se ukázalo, že lidé skutečně reagují na finanční motivaci, mohlo by to mít dalekosáhlé následky,“ připustil zdroj Kachny. „Mohli by se toho například chytit učitelé.“
Právě toho se podle informací Kachny obávají některé další resorty. Ministerstvo školství už údajně připravuje studii, která má ověřit, zda existuje souvislost mezi nedostatkem učitelů a jejich ochotou vykonávat náročnou práci za částku, kterou by některé pražské domácnosti označily za náklady na bydlení.
Podobný experiment by mohl následovat také v dopravě. České autobusové společnosti dlouhodobě upozorňují na nedostatek řidičů a dosud se tento problém řešil především konstatováním, že řidiči nejsou.
Pokud by se potvrdily závěry zdravotnického experimentu, mohli by dopravci v budoucnu zkusit nabídnout řidičům lepší podmínky a následně několik měsíců sledovat, zda se nějaký objeví.
Největší pozornost ale pochopitelně zůstává u zdravotnictví, kde je situace v některých regionech dlouhodobě komplikovaná. Řada praktických lékařů stárne a za odcházející doktory není vždy snadné najít náhradu.
Obce proto používají různé metody, jak lékaře přilákat. Nabízejí vybavené ordinace, služební byty, příspěvky nebo další výhody. Některé jsou údajně připraveny zajít ještě dál a slíbit mladému doktorovi, že pokud skutečně přijede, starosta ho osobně přivítá a obyvatelé obce mu první týden nebudou ukazovat všechny svoje zdravotní problémy najednou.
Vzniknout by mohl také nový celostátní program pracovně nazvaný Doktor na každých 30 kilometrů.
Jeho součástí by byla interaktivní mapa, na níž by občané mohli zaznamenávat poslední potvrzený výskyt praktických lékařů.
Zelený symbol by označoval lékaře, který přijímá nové pacienty. Oranžový lékaře, který nové pacienty nepřijímá. Červený ordinaci, kde je možné se zaregistrovat pouze po úmrtí některého ze současných pacientů.
Šedá barva by znamenala zubaře.
Systém by mohl využívat také hlášení samotných občanů. Pokud by například někdo na Vysočině spatřil mladého pediatra, mohl by jeho polohu okamžitě zaznamenat do aplikace. Ostatní obyvatelé by následně dostali upozornění a mohli se pokusit zaregistrovat své děti dříve, než se informace rozšíří do sousedního okresu.
Ministerstvo zdravotnictví podobné návrhy zatím nekomentovalo a soustředí se především na stipendijní program.
Půl milionu korun přitom nemusí být pro budoucího lékaře zanedbatelná částka. Má však jednu podmínku: student se musí zavázat, že po dokončení školy skutečně nastoupí do oblasti, kde je jeho práce potřeba.
Právě tato podmínka podle odborníků ukazuje, jak daleko české zdravotnictví pokročilo.
Ještě před několika lety se totiž nedostatek lékařů často vysvětloval tím, že mladí lidé mají jiné priority, nechtějí pracovat, odcházejí do zahraničí nebo z nějakého nepochopitelného důvodu netouží převzít ordinaci v místě, kde poslední praktický lékař začal léčit v době, kdy se zdravotní dokumentace ukládala do skříně.
Nový program připouští také možnost, že jejich rozhodování může být racionální.
Pokud například mladý lékař vybírá mezi nemocnicí ve velkém městě a ordinací v menší obci, může při svém rozhodování zohlednit nejen krásu českého venkova a dostupnost čerstvého vzduchu, ale také bydlení, pracovní podmínky, možnosti partnera najít zaměstnání, školy pro děti a výši příjmu.
Jde o překvapivě komplexní systém faktorů, který nelze vždy vyřešit billboardem s fotografií usmívajícího se doktora.
VZP proto zvolila jednodušší metodu.
Peníze.
Výsledky programu budou zdravotní pojišťovny i stát pečlivě sledovat. Pokud se ukáže, že stipendia skutečně pomáhají dostat mladé lékaře tam, kde chybějí, mohl by se systém v budoucnu rozšířit.
Ekonomové však varují, že bude nutné postupovat opatrně.
Pokud by se totiž mezi obyvatelstvem rozšířila informace, že za práci lze požadovat odpovídající finanční odměnu, mohlo by to výrazně zkomplikovat řešení personálního nedostatku i v dalších odvětvích.
První reakce studentů medicíny jsou nicméně podle dostupných informací povzbudivé.
Několik z nich už připustilo, že pokud jim někdo nabídne dostatečně dobré podmínky, byli by po dokončení školy skutečně ochotni pracovat jako lékaři.
V českém zdravotnictví tak po dlouhé době svitla naděje.
Teď už zbývá zjistit, jestli se stejný princip dá použít i na zdravotní sestry.
